"ZHOSTA CHASO, ZHOSTA, KONEC MASOPUSTA! MAŠKARE JOŽ IDÓ DĚDINÓ

A PRVNÍ - HŘEBENÁČ S KOBYLÓ.

NAPOSLED IDE MEDVĚD CHLUPATÉ, ABE BEL CELÉ ROK BOHATÉ!"

  z Hané

Termín MASOPUST -  doba od svátku sv. Tří králů (6. 1.) do popeleční středy (40 dní před Velikonocemi) byl známý podle pramenů už v době Velké Moravy (9.-10. století). Byl to čas vyplněný hlavně svatbami, zabijačkami a vzájemnými návštěvami. Poslední tři dny před popeleční středou vyvrcholilo veselí. Po dědinách chodívaly masopustní průvody. Lišily se v jednotlivých regionech oblečením i převedeným vystoupením. U nás na Hané vévodil průvodu medvěd, který svou magickou mocí zajišťoval bohatou úrodu a výškou skoku měl přímo ovlivnit vzrůst obilí. Proto se u nás říká masopustní obchůzce "vodění medvěda" nebo "chodit s medvědem". Za masky se převlékali pouze muži. V masopustním reji se objevovaly kromě medvěda s medvědářem hlavně tyto masky: hřebenáč (pohřebenáč), smrt s kosou, ženich s nevěstou, kobyla, bába s nůší, Žid, cikánka, šašek, policajt, myslivec, kominík, koza, čert a další. Masky symbolizovaly především plodivou sílu  a smrtelnost člověka. Prostřednictvím masky se dalo vyjádřit vše podstatné v nekonečném koloběhu života a smrti. Obchůzky masopustních maškar v přechodovém období před znovuzrozením jarní přírody mají i v současné době vliv na povědomí o společné identitě  obyvatel vesnice nebo města. Upevňují soudržnost a udržují i dávné s magií propojené myšlení a spojitost člověka s přírodou.

Těšíme se, že i v dnešní uspěchané době projde naší obcí masopustní rej.